Původně gotická stavba byla během své historie několikrát přestavěna, na konci 16. století byla upravena renesančně, v 1. polovině 18. století barokně. Dispozice kostela se skládá z delšího presbytáře o dvou téměř čtvercových polích a pětibokém závěru. Na západě na presbytář navazuje bazilikální trojlodí. V jihozápadním nároží stavby se tyčí mohutná hranolovitá věž s renesančními sgrafity, s šestibokou nástavbou. K západním nárožím stavby se z obou stran pojí barokní kaple, sakristie, a dnešní depozitář s oratoří v patře, který plnil úlohu sakristie dříve.

Z původní gotické stavby zůstávají v kněžišti pouze sloupy s příporami, které jsou zdobeny ornamentem vinné révy, ostatní kamenická výzdoba při přestavbách kostela zanikla. Kostel je i přes to nejstarší kamennou stavbou města.