Historie poutního místa: P. Cornelius Ottweiler, představený zdejšího krnovského minoritského kláštera, usiloval o zřízení dřevěné kaple sv. Kříže a Bolestné Panny Marie na Předním cvilínském vrchu. Bohužel se toho nedožil, ale v roce 1684 jeho nástupce P. Čepán touhu svého předchůdce zrealizoval. Už velmi brzy dřevěný kostelík pro velkou oblibu a četné poutě nestačil pojmout věřící lid. Ten zde dodnes uctívá Pannu Marii ve dvou obrazech, které namaloval krnovský měšťan a radní Heinrich Teuber. Proto v letech 1722-28 byl postaven nový kostel za kvardianátu P. Bedřicha Kubína. Stavbu provedli A.a G. Gans, otec a syn, stavitelé z Krnova. Nádherná fresková výzdoba pocházela od brněnského malíře F. Ecksteina.V r.1786 byl kostel z nařízení císaře Josefa II. uzavřen a určen ke zboření, byl však vykoupen čtyřmi krnovskými měšťany (A. Philieb, H. Schmidt, C. Quesker, M. Weiss) za 406 zlatých. Znovuotevření kostela bylo dosaženo již v r. 1795, před tím však musela být vystavěna kolonie Mariánské Pole s 18 domy, aby byl důvod znovuotevření kostela pro její obyvatele. Nebylo však císařským výnosem dovoleno, aby kostel spravovali minorité, proto kostel přešel do vlastnictví města Krnova a duchovní správu převzali diecézní kněží. Řád minoritů jej znovu získal až v roce 1940 výměnou za pozemky, které nutně potřebovalo rozrůstající se město. V roce 1865 zapálil mohutný požár také šindelovou střechu cvilínského kostela a zpopelnil ji jakož i věže kostela. V následujících dvou létech mohlo být vše zase opraveno prostřednictvím sbírek pod vedením tehdejšího faráře Heinricha. Válečné události roku 1945 kostel velmi poškodily. Z iniciativy P. Šebestiána Vavrečky, nového představeného kláštera minoritů, byl však obnoven a rekonsekrován v září roku 1947. V době komunistické diktatury činnost Řádu byla násilně přerušena a kostel se opět dostává do správy diecézního kléru až do roku 1994, kdy byl znovu navrácen Minoritskému řádu.