Evangelický Kristův kostel v Ostravě je kostel postavený v letech 1905–1907 ve stylu holandské renesance. Stavba, nazývaná také Červený kostel, patří mezi významné ostravské památky. Jedná se o jednolodní budovu z režného zdiva s kvadratickou věží (výška 60 m) umístěnou asymetricky do vstupního průčelí.

3.5.1958 byla zařazena na ústřední seznam kulturních památek České republiky.

Interiér

Ve věži se nacházejí tři ocelové zvony ulité v Bochumi. Dominantou interiéru je mramorový oltář se šesti svícny a velkým dubovým křížem. V apsidě se nacházejí čtyři malovaná okna (vitráže). Kazatelna je stejně jako kříž z dřeva dubu, zatímco křtitelnice z mramoru ladí s oltářem. Strop je sestaven z dřevěných kazet, díky čemuž má kostel výtečnou akustiku.

Podrobná historie

V srpnu 1904 vypsala evangelická církev architektonickou soutěž na projekt nového kostela. Stavba měla nahradit nevyhovující hřbitovní kapli, která už nestačila rychle rostoucí moravskoostravské protestantské obci. O účast v soutěži byl velký zájem a sešlo se sto návrhů nového svatostánku, které byly v listopadu 1904 vystaveny na ostravské evangelické faře. Nakonec byl vybrán projekt vídeňských architektů Karla Trolla a Ludvíka Faigla, komisí oceněný druhou cenou. V červenci 1905 byl hotov a vystaven model kostela a v říjnu byl položen základní kámen.

Počátek provázely problémy se založením stavby. Jelikož spodní vrstvy zeminy na staveništi byly značně rozbahněné, bylo rozhodnuto o jejich zpevnění pomocí devíti set dřevěných kůlů. Přesto byla stavba, původně plánovaná na tři roky, dokončena už po dvou letech. Celkové náklady na stavbu a vybavení dosáhly 300 000 korun. Slavnostní vysvěcení se pak uskutečnilo 1. listopadu 1907.

Do konce druhé světové války patřil kostel německé evangelické církvi, která byla ale československými úřady prohlášena za kolaborantskou a její majetek byl podle Benešových dekretů konfiskován. V padesátých letech 20. století stát předal kostel a faru do užívání Českobratrské církvi evangelické a Slezské církvi evangelické augsburského vyznání. Od roku 1997 usilovaly tyto církve o převedení kostela a fary do svého vlastnictví.

V březnu 2009 potvrdilo české ministerstvo kultury rozhodnutí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který bezúplatně převedl kostel farním sborům Českobratrské církve evangelické a Slezské církvi evangelické augsburského vyznání. Převod po dlouhá léta komplikoval fakt, že nešlo o restituci, ale převedení majetku církvím. Nevyjasněné majetkové poměry tak bránily v investicích do opravy kostela.

Kapacita: 760 lidí (dle požárních předpisů).