Původní kostel zasvěcený taktéž Nanebevzetí Panny Marie stával v místě dnešní farní stodoly. Roku 1703 vyhořel. Pro stavbu nového kostela oslovil kníže Jan Adam z Lichtenštejna švýcarského stavebního mistra Antonia Sallu. Kostel ve stylu římského akademického baroka byl vystavěn s přestávkami v letech 1704-24, dokončen byl až za panovníka Josefa Jana Adama. Nový kostel byl požehnán dne 15. 8. 1724 děkanem brněnské kapituly. K posvěcení kostela došlo po více než 200 letech, 30. června 1929.

Kostel je jednolodní stavba s polygonálním závěrem, se dvěma čtyřbokými věžemi a příčnou lodí. Je 38m dlouhý, 20m široký a 21m vysoký. Průčelí kostela zdobí dvě věže 40m vysoké, které dodávají celé stavbě monumentální vzhled katedrály. Po levé straně presbytáře je sakristie, naproti ní boční kaple. Kostel stojí na bývalém hřbitově, na kterém se pochovávalo do roku 1870. Hřbitov je vlastně mohutná rampa, která nese celou stavbu. V jeho rozích stojí dvě kaple, bývalé kostnice. Pod kostelem se nachází krypta, do níž se dříve pochovávali kněží. Vchod do ní býval z kostela, v místech mezi předními lavicemi, ve 20. letech 20. století byl zbudován nový vchod ze starého hřbitova, za presbytářem kostela. Poslední farář pochovaný v kryptě byl v roce 1774 Josef Xaverius Leffler.

Vnitřní prostor kostela zdobí 4 oltáře. Hlavní oltář z roku 1785 nese obraz Nanebevzetí Panny Marie, jehož autorem je brněnský malíř Ignác Bayer. Nad oltářem je malované okno s obrazem Nejsvětější Trojice. Po obvodu lodi se nachází křížová cesta inspirovaná malbami Josefa Führicha. Po stranách hlavního oltáře najdeme mramorovou křtitelnici z 18. století a kazatelnu stejné datace, kterou zhotovil místní stolař Havel Solus. Melodii kostelu dodávaly varhany zakoupené ze Svatého Kopečka u Olomouce, ty byly s požehnáním o. biskupa Vojtěcha Cikrleho roku 1992 vyměněny za nové. K modlitbám zve z věží celkem 5 zvonů a o Velikonocích jeden hrkač.