Jednu z nejvzácnějších dřevěných památek České republiky zničil z noci z 1. na 2. srpna 2017 úmyslně založený požár. V současné době nejen Biskupství ostravsko-opavské, ale i řada jiných subjektů spolupracuje na obnově této památky .

Jednalo se o stavbu nejstaršího dochovaného dřevěného kostela na Těšínsku a jeho počátky můžeme klást do poloviny 16. století. Vedle archaických architektonických forem o čemž svědčil letopočet 1563 na portálku v interiéru a zvon s rokem 1565. V tomto období bylo dominantním vyznáním obyvatel Těšínského knížectví luterství. Období, kdy kostel náležel evangelíkům, připomínalo několik hmotných památek dochovaných v interiéru. Evangelickým bohoslužbám byl odňat 23. března 1653 císařskou rekatolizační komisí a předán do správy katolickým farářům ze Stříteže. Do doby než se kostel proměnil v popel, byl filiálním chrámem střítežské farnosti. V roce 1781 byla původně samostatě stojící masivní zvonice pokrytá šindelem spojena s kostelní lodí. Až do roku 1882 sloužil hřbitov u kostela k pohřbům katolíků i evangelíků.

Kostel byl dřevěnou jednolodní podélnou stavbou s pravoúhle ukončeným presbytářem. Jehlancová zvonice dosahovala výšky 15,6 metrů (s půdorysem 7,9 x 7,9 m). Chrámovou loď (7 x 7,8 m) obíhal krytý ochoz lidově zvaný sobota. Mohli jsme ho nalézt i kolem presbytáře o rozměrech 5,5 x 5,4 m. K němu přiléhala z evangelijní (levé) strany sakristie (4,3 x 1,9 m).

Díky dřevomodeláři panu Janu Blizňákovi se podařilo dochovat unikátní repliku kostela v měřítku 1:50. Tento model je často vystavován na veletrzích na různých kulturních akcích. Jedná se o unikátní doklad lidového umění a kultury Těšínska.