Po stopách gotiky - prázdninová naučná hra

Víte, co má společného dávná výstavba mostů, hradů, opevnění a zajímavých sakrálních památek čnících k nebi, evokujících svou štíhlostí květ připravený rozkvést či natažené ruce k nebi?

Tím pojítkem je GOTIKA.

Sloh, který se začal rozvíjet ve 12. století ve Francii a v některých evropských zemích se užíval až do 16. století – a to především u sakrálních objektů.

Co tak letos trochu z blízka prozkoumat, zda i v naší diecézi něco z gotického slohu „nevykvetlo“ – a to zábavnou hrou pro celou rodinu o zajímavé ceny?!

Pravidla soutěže:

Soutěž bude probíhat od 1. 7. – 15. 9. 2024.

Ke hře potřebujete hrací kartičku, kterou lze získat v kostelích zpřístupněných v rámci projektu Otevřené chrámy, v diecézním zpravodaji OKNO (č. 7–8) nebo ji lze stáhnout zde.

Následně zapátrejte v mapě, kde se místa, která máte objevit, nacházejí a pak už stačí jen mít chuť objevovat.

1. Navštivte 10 míst, která jsou vyjmenována v textu níže a také na zadní straně hrací kartičky.
2. Na nástěnce u kostela najdete krátký text a tajný kód, jenž si zapíšete do příslušného políčka na hrací kartě.
3. Vyplněnou hrací kartu odevzdejte na recepci v katedrále Božského Spasitele v Ostravě, v Informačním centru města Krnova, Informačním centru města Frýdek a muzeu Svět Komenského ve Fulneku.
4. Každý účastník za vyplněnou kartu získá na výše uvedených místech hezkou cenu a postupuje do slosování, které proběhne po ukončení soutěže!
5. Pro informace nás kontaktujte: otevrenechramy@doo.cz nebo +420 739 994 350

Místa v diecézi, která ukrývají stopy gotiky:

• Bílovec – kostel sv. Mikuláše
• Bohušov – kostel sv. Martina 
• Fulnek – kostel Nejsvětější Trojice 
• Hodslavice – kostel sv. Ondřeje 
• Karviná-Fryštát – kostel Povýšení sv. Kříže 
• Krnov-Kostelec – kostel sv. Benedikta 
• Opava – konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie 
• Ostrava – kostel sv. Václava 
• Řepiště – kostel sv. Michaela archanděla 
• Staré Město u Bruntálu – kostel Neposkvrněného početí Panny Marie 

Těšíme se na viděnou.

Něco málo k prohloubení znalostí:

Co je to gotika

Gotický sloh se začal formovat na území dnešní Francie od 2. pol. 12. století. Charakteristickým prvkem slohu je ostře lomený oblouk. Tímto architektonickým článkem se vymezuje oproti slohu románskému, kde můžeme ještě vidět na antiku odkazující oblouk půlkruhový. Gotický sloh našel uplatnění především v zaalpské Evropě, kdežto v Itálii se kupodivu výrazněji neuplatnil. Díky svému zrodu v „barbarské“ zaalpské Evropě můžeme gotiku považovat za jediný stavební styl, který nemá návaznost na antiku. Za jednu z nejstarších staveb, kde se můžeme prvně setkat s gotickou architekturou, je považováno opatství Saint-Denis na předměstí Paříže. Nový architektonický proud se šířil po Evropě prostřednictvím klášterů, důležitou roli hrál vznik jednotlivých stavebních hutí, které sdružovaly zedníky, tovaryše a řemeslníky.

Znaky gotiky

Vertikalita – V gotické architektuře můžeme spatřit rysy středověké křesťanské spirituality. Díky inovativním postupům ve stavitelství dochází k výraznému vertikálnímu protažení sakrálních staveb, které symbolizuje přiblížení k Bohu.

Lomený oblouk – Základním konstrukčním prvkem nového slohu se stal lomený oblouk. Jeho největší předností je přenášení horizontálních tlaků v hmotě stavby, oproti těžkopádným půlkruhovým obloukům románským. Opěrný gotický architektonický systém pro zachycení statických tlaku díky tomu mohl být mnohem subtilnější.

Opěrný systém – Důmyslný gotický opěrný systém dokázal odlehčit masivní zdivo. Zatímco složitý systém křížových kleneb s nosnými kamennými žebry podpírá vnitřní prostor, opěrný systém je přesunut vně stavby, kde tvoří komplikovanou sestavu pilířů, sloupů a přípor. Tento inovativní přístup zapříčinil jak statické, tak i estetické odhmotnění vnitřní architektury.

Ozdobné prvky – K nejtypičtějším prvkům gotické architektury patří štíhlé žebrové okno, někdy doplněné kruhovou rozetou. Dalším výrazným prvkem je kamenná fiála ukončující sloupy a pilastry vnějšího opěrného systému budov. Jde o štíhlý čtyřboký jehlan osazený kraby (dekorativní prvky ve tvaru listu) a vrcholovou kytkou. Nesmíme ovšem zapomenout ani na ustupující portály s vimperky (trojúhelníkové štíty nad portály), sloupy zakončené zdobenými hlavicemi, bohatě profilovaná klenební žebra zakončena příporami, zdobené svorníky v jejich křížení a chrliče zakončující ozdobně vyvedené odpady dešťové vody. V kamenických detailech můžeme nalézt množství rostlinných a zoomorfních detailů tvarovaných do podoby nejrůznějších fantaskních figur.

Konstrukce a tvarosloví

Základem pro gotický sloh se stala křížová klenba a lomený oblouk. Využívaly se zejména klenby s nosnými kamennými žebry, čímž došlo k odlehčení výplní a následně celé architektonické soustavy. Později byly vyvinuty další typy kleneb – hvězdová a síťová. Tam, kde podpory nestály proti sobě, mohla být použita klenba obkročná. Pomocí obkročné klenby mohl být zaklenut prostor prakticky libovolného polygonálního tvaru. V období pozdní gotiky se využívaly ještě odvážnější klenby – vějířové, kroužené a sklípkové.

Typy kleneb

1. vějířovitá klenba
2. kroužená klenba
3. hvězdová klenba
4. sklípková klenba
5. obkročná klenba
6. síťová klenba

Gotické portály

Raně gotické portály jsou nápadně podobné románským – hlavně svým ústupkovitým členěním, často se sochařskou výzdobou. Do portálu se propisuje charakteristický lomený oblouk a další gotické zdobné prvky – krabování, fiály nebo tympanon s reliéfem. Později se objevují tzv. vimperky.

Gotická okna

Gotické okno je štíhlé, vysoké a zakončené lomeným obloukem s žebry a v horní části mnohdy doplněn kružbou. V období rané gotiky jsou kružby tvaru trojlistu, později se vyskytují kružby plaménkové.

Města

Gotická architektura se uplatňovala také na budovách, které nesouvisely se sakrálními stavbami. Příkladem mohou být mosty, opevnění, hrady, ale také radnice či měšťanské domy. Zvláštní pozornosti se dostalo opevnění – gotika je dobou hradů. Došlo ke zkvalitnění opevnění, jejichž vstupy byly doplněny o padací most.

Raná gotika

Raná gotika se do českých zemí dostala v první třetině 13. století a trvala až do začátku 14. století. V našem prostředí ještě stále dochází k míšení s románským slohem. Nové prvky jsou navíc místními kameníky používány často jen účelově a dekorativně, bez vzájemného kontextu. Gotika k nám doputovala velmi rychle, zasloužili se o to zejména cisterciáci z Burgundska. Další vlivy pak přišly postupně z jednotlivých západních států. Díky těmto jednotlivým vlnám byla naše raná gotika poměrně pestrá a jednalo o syntézu různých vlivů.

Vrcholná gotika

K dalšímu přelomovému vývoji gotiky dochází za panování Lucemburků. S nástupem Karla IV. přicházejí francouzské stavební hutě na naše území. Nově se objevují hvězdové a síťové klenby. Budují se síňové kostely, které se vyznačují stejně vysokými chrámovými loděmi.

Nejdůležitějším představitelem pražské stavební hutě se stal Matyáš z Arrasu (asi 1260–1352) Započal stavbu presbytáře chrámu sv. Víta a stavbu Karlštejna. Na jeho práci navázal Petr Parléř (1332–1399). Mezi jeho hlavní realizace patří hrad Karlštejn, Karlův most, Staroměstská mostecká věž.

Pozdní gotika

Období pozdní gotiky se u nás začíná projevovat ve druhé polovině 14. století a největšího rozkvětu dosahuje za vlády Vladislava II. Jagellonského. Pozdní gotika přetrvává až do 30. let 16. století. Nejvýznamnějšími představiteli pozdní gotiky jsou Benedikt Rejt, který buduje Prašnou bránu, a Matěj Rejsek z Prostějova, tvůrce Vladislavského sálu.

Architektura je vznešenější, štíhlejší a odvážnější. Proměňuje se i tvarosloví a používají se tvarově složitější plaménkové kružby a kroužené klenby. Nejznámějším příkladem kroužené klenby je výše zmíněný Vladislavský sál na Pražském hradě (1490–1502), který je již jakýmsi přechodem mezi pozdní gotikou a renesancí (sdružená okna, sgrafitová výzdoba vnější fasády). Na počátku 16. století se u nás začíná čím dál více uplatňovat renesance.

Gotické architektonické památky u nás:

Kostely:

Katedrála sv. Víta v Praze, kostel sv. Ducha v Hradci Králové, kostel sv. Mikuláše v Lounech, kostel sv. Mořice v Olomouci, klášter v Oseku, kostel sv. Bartoloměje v Plzni, klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlaté Koruně (u Českého Krumlova), Anežský klášter v Praze, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, Betlémská kaple…

Hrady:

Pernštejn, Zvíkov, Loket, Křivoklát, Bezděz, Karlštejn…

Města:

Staroměstská radnice v Praze, Prašná brána…

Další stopy gotiky v naší diecézi:

• kostel sv. Jiří v Lubojatech
• kostel sv. Petra a Pavla v Opavě-Jaktaři
• kostel sv. Kateřiny v Opavě-Kateřinkách
• kostel sv. Kateřiny v Klimkovicích
• kostel sv. Bartoloměje v Odrách
• kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicích
• kostel Nalezení svatého Kříže v Rybí

Więcej nowości